ORION
Tábornický oddíl v Hlučíně

Login:
Heslo:

Kronika tábornického oddílu Orion
452. Jasení u Jablunkova 24.-26.2.2017
Do Návsí přijíždíme už za tmy, na nádraží nás vítá studené mrholení. Rozdáváme reflexní vesty a pásky a vyrážíme – na základnu to jsou čtyři kilometry. Stoupáme k horám, déšť se mění ve sněžení. Opouštíme civilizaci, děti znejistěly, ale důvěřují svým vedoucím. Konečně můstek přes potok, závěrečný prudký kopeček, a jsme před základnou. Obvyklé „mně se ztratil batoh“, „já nemám papuče“, „kde mám spacák“... Za chvíli jsou všichni ubytováni, chalupu jsme obsadili do posledního místečka – je nás čím dál víc. Chystá se večeře, asi jí hodně zbyde, všichni se ládují svačinami z domova. Vytahujeme stolní hry, Jura vybaluje kytaru, Rangers zasedají k poradě – tentokrát si program připravovali sami, musíme domluvit co, kdy a kde. Deset hodin, zaháníme děti na hygienu a do spacáků. Lenka čte pohádku na dobrou noc.

Přes noc pěkně nachumelilo, rozcvička bude venku – všichni zout, bosky oběhnout zahradu a otřít obličej sněhem. Děti se dožadují opakování, ale nic se nesmí přehánět. Dobrovolníci si ještě jdou krátce smočit nohy do potoka. Vypravování ven jsme zvládli téměř v rekordním čase. Jdeme do lesa ke starému lomu, cestou zkoumáme myslivecký posed. Program zahajuje Anděl se svou hrou Čaroděj, následují Efíkovi Medvědi a Pepova skvěle připravená Evoluce. Role se obrátily – program řídí Rangers, vedoucí jsou pomocníky, rozdávají lístečky, stopují čas, sledují dění na herním poli, hlídají bezpečnost. Tak to má být. Děti jsou uběhané a vedoucí zmrzlí, vracíme se na základnu. Služba vaří oběd, mezitím se venku udělalo nádherné předjarní počasí, takže honem na zahradu, nádobí počká. Budha organizuje vybíjenou, Aňa si připravuje hru na slepého krále a na závěr jsou Jurášovi Mimozemšťani, originální dílo z vlastní hlavy. Sluníčko zachází za hory, používáme zbytky sněhu k otření největšího bahna z bot a oblečení a jdeme do tepla. Je čas na odpočinek. Jakmile dětem otrnulo, nastupuje Krtek se svou sérií krátkých her pro pobavení. Následuje Suši s dlouhou, organizačně náročnou, ale výborně zvládnutou hrou Poklad, při které je důkladně prohledána celá základna. Krátké vyhodnocení programu s Rangers. Závěr: máme šikovný, spolehlivý dorost, zaslouží si větší prostor pro vlastní iniciativu. Zahánění do spacáků se nekoná, děti uléhají dobrovolně.

V neděli po snídani nejdříve sbalit, uklidit základnu, tentokrát jsme rychlí (aby ne, když máme s sebou Sašu a Radima), takže zbývá čas na zábavu podle toho, jak kdo chce. Většinou karty, stolní hry, nejmenším se líbí zahrada, snaží se co nejvíc si jí ještě užít. Průběžně očišťujeme největší bahnomily, aby nás vůbec pustili do vlaku. Lenka s Petrou se starají, aby nikdo před odjezdem ani cestou netrpěl hlady. Přijíždí Jura. Nakládáme batohy, počítáme děti, rozdáváme ztráty a nálezy a odcházíme na vlak. Za světla a s kopce se šlape líp. Na nádraží přicházíme s mírným předstihem, prohlížíme si výstavu fotografií, chlapci zkoušejí, kolik se jich nacpe vedle sebe na jednu lavičku. V Karviné musíme přestoupit do jiného vlaku, na trati je výluka. Do Ostravy přijíždíme s mírným zpožděním, ale autobus stíháme. Děti jsou při přesunech většinou velmi ukázněné, starší dohlížejí na mladší, takže cestu zvládáme hladce. Loučení tentokrát na autobusovém nádraží a prázdniny můžou začít.

Datum: 2017-03-09 · Klara
451. Klokočov 3.-5.2.2017
Z Vítkova do Klokočova čtyři kilometry pěšky, Mláďata překvapivě bez fňukání. Na základně na nás čeká Jura, Pepa, Budha a uvařená gulášovka. Ubytování, rozdělení služeb a jiné nezbytné úvody. Nejvíc se těšíme na florbal. Rozjíždíme program: rozehrává se florbalový turnaj, někteří jdou ven na paměťový orientační závod, jiní se na chodbě věnují technickým disciplínám (slalom s florbalkou, střelba míčkem na přesnost atd.). Střídáme se u jednotlivých činností. Kvůli tmě přerušujeme orienťák. Petra míchá vaječinu z 80 vajec a odhání nedočkavé hladovce. Po večeři v tělocvičně instruktáž na zítra: co dělat s podchlazeným člověkem. Pokračování florbalu, kytara.

V sobotu dopoledne zdlouhavé vypravování na vycházku. Konečně jsme venku. Několik lidí odesláno zpět pro mikiny, čepice apod. Vyrážíme, všude spousta mokrého sněhu, ale cesta jakžtakž prošlapaná. Hrajeme hru na přenášení těžkých břemen – nejmenší děti představují břemena, za chvíli jsou pěkně utahané, jak se je jejich družstva snaží na písknutí co nejrychleji dopravit do cíle. Stádo srnek na poli, stopy, poznávání stromů. Jdeme většinou s kopce, občas se vezeme (sáně, lopaty, pytle). Hledáme starý břidlicový lom. Jurova přednáška o těžbě břidlice. Máme hlad a jsme unavení. Co nejrychleji dolů na Hadinku, tam bude oheň a opékání. Hledáme vhodné místo, rozděláváme oheň ve sněhu. Mokro v botách – sušíme se. Hrajeme si na vojáky – na louce jsou rozložené „miny“, máme je vyhledat, zakreslit na plánek, odkrokovat vzdálenosti, Rangers také zaměřují azimuty mezi minami. Mláďata přivolávají jaro – místo min hledají obrázky kytiček. Zadání splnili jen někteří, asi si tuto činnost zopakujeme. Jura mezitím vyráží pro auto, na základně je za rekordních 20 minut. Než dokončíme hru a zahladíme oheň, je tu Jura s autem a nakládá nejmenší, nejmokřejší a nejunavenější děti. Ostatní jdou nejkratší cestou pěšky, do kopce se pěkně zahřejeme. Petra nás čeká na základně. Když nás vidí, dává vařit raději víc rizota. Po pár minutách děti ožívají, jde se na florbal. Polovina rizota zbyla. Děti po skupinách předvádějí, co by dělaly s podchlazeným kamarádem. Porota vedoucích hodnotí výkony. Ještě florbal, ping-pong, řádění v tělocvičně. Dlouho do noci Jura hraje na kytaru.

V neděli ráno zbývající družstva rychle dokončují paměťový orienťák. Balení a úklid základny. Službě se nechce utírat nádobí – Juráš organizuje armádu s tajným úkolem, teprve pak prozrazuje, co je to za úkol. Nádobí konečně utřeno. Závěrečné vyhodnocení. Jdeme na autobus, na zastávce rozdáváme zapomenuté čepice a rukavice. Cesta v klidu, přestup v Opavě stíháme. Loučení na nádraží.

Datum: 2017-02-08 · Klara