ORION
Tábornický oddíl v Hlučíně

Login:
Heslo:

Kronika tábornického oddílu Orion
429. Chlum 25.-29.10.2014
Podzimně-prázdninový Chlum se pomalu stává tradicí. Technické záludnosti chaty už máme zvládnuté, dřevo se připraví „samo“ v rámci soutěže ve štípání a napumpovat vodu zvládne (skoro) každý. Letos se asi děti těšily na prázdniny až moc – někteří přijeli tak rozjívení, že bylo nutno pozměnit program, původně plánované propracované hry by se v takovém stavu prostě nedaly. Místo toho jsme první den podnikli delší výlet za poznáním okolí, s hrami na vyřádění, a s některými dětmi jsme si cestou i docela zajímavě popovídali. Přebytečná energie se vybila a večerní mafiánské Palermo tak mohlo proběhnout v klidu. Druhý, mírně mrazivý den byly hry po okolí. Na třetí den Jura připravil orientační závod, který na Chlumu také nesmí nikdy chybět. Každý ho musel absolvovat sám, jen ti nejmladší dostali s sebou „bodyguardy“, kteří jim pomáhali zorientovat se v mapě a usměrňovali je, pokud se rozhodli zamířit úplně do pryč. Mezitím probíhaly sportovní soutěže kolem chaty a onen zmíněný turnaj ve štípání dříví. Jak se už stalo dobrým zvykem, připravili si účastníci pro sebe navzájem noční stezku odvahy – tentokrát byla vypracovaná skutečně důkladně, s netopýry, oběšencem i tajemnými nočními zvuky. Nakonec se všichni celkem snažili jak při službách, při hrách, tak i v chování k sobě navzájem, takže poslední večer mohla nastoupit slíbená odměna v podobě kursu pletení náramků z padákových šňůr. Poslední den už jen úklid chaty, pár rychlých her v duchu Sedmi statečných a odjezd na vlak.
Datum: 2014-12-30 · Klara
430. Vrbno pod Pradědem 15.-17.11.2014
Příjemná chaloupka s krásným výhledem na Vrbno, k večernímu opékání nám tam dokonce uspořádali ohňostroj. Celá výprava byla ve středověkém duchu, úkolem bylo zvládnout všech sedm rytířských ctností: jízda na koni, plavání, střelba z luku, šerm mečem, lov, šachy a skládání veršů. Na pomoc jsme si vzali pravou středověkou výstroj a výzbroj. Pravda, někomu byly velké škorně, někomu přilba spadla až na bradu, jiní si zakopávali o vlastní meč, ale rytířský souboj s nafouknutými balónky zpravidla i tak končil drtivým vítězstvím rytíře a naprostou porážkou balónku. Plavání na kopci, kde nejbližší voda je ve studánce 300m daleko, bylo trochu oříšek, ale poradili jsme si. Lukostřelba se měla odehrát na nedaleké zřícenině, ale jak už to bývá, některé zkratky jsou delší, zato obtížnější, takže na zříceninu jsme dorazili za soumraku, navíc se ukázalo, že oproti stavu za loňské průzkumné výpravy je o něco víc zřícená a na místě pevnůstky, kterou obránci měli hájit, je jen hromada kamení. Takže jen rychlovka s obranou hradní zdi a hajdy domů nočním lesem. (Kdy už se ten Anděl nechá přesvědčit, že medvědi u nás skoro nejsou?!) Ostatní rytířské ctnosti musely počkat na další den – zvládnout všechny za jediný, byť prodloužený víkend není jen tak, však se je mladí panoši učili sedm let. No ale kdo umí, ten umí.
Datum: 2014-12-30 · Klara
431. Kraví důl 6.-7.12.2014
Mikulášská výprava, pro starší s přespáním na opraveném Kravím dole, pro Mláďata s přespáním v klubovně. Rangers a Vlčata měli vlastní program podle Nerva – tudíž se řádně zapotili, zablátili a vyblbli. Mláďata vyrazila od klubovny pomalejším tempem, včetně her nám cesta na Kraví důl zabrala několik hodin. Tam na nás čekala vytopená místnost na ohřátí a usušení a venku od Rangerů rozdělaný oheň na opékání. Kdo se nebál, mohl se po setmění vypravit do sklepa a odnést si na památku kus uhlí, které tam předchozího dne poztráceli čerti. Odvážlivců bylo málo, většině stačila představa, že pošlapou potmě zpátky do klubovny. Po večeři v klubovně jsme se ještě pustili do výroby vlastního, originálního vánočního stromu coby dekorace pro vánoční schůzku.
Datum: 2014-12-30 · Klara
428. Jakartovice 26.-28.9.2014
Poslední letošní výprava pod stany. Jelikož nám dráhy zrušily vlaky, museli jsme z Opavy do Jakartovic autobusem. Bylo nás ale málo (předpověď počasí nebyla ideální, tak někteří asi raději zůstali doma), takže jsme se celkem pohodlně vešli i s batohy. Z Jakartovic jako obvykle pěšky. Zvolili jsme nejbližší tábořiště – přeci jen už je dřív tma a měli jsme s sebou menší děti, které sice s batohy na zádech šlapaly statečně, ale nic se nemá přehánět. Stavba stanů, obstarání dřeva a vody a příprava večeře trvaly až do tmy, přestože malí většinou pomáhali podle svých sil. Noc nám propršela, s tím jsme ale počítali a nic důležitého jsme si nenechali zmoknout. Ráno byly menší děti překvapeny, že se „zase“ musí nosit dřevo, aby mohly mít k snídani teplý čaj a kakao, že se vánočka nenakrájí a nenamaže sama, že pro vodu musí někdo dojít – zkrátka obvyklé objevy Ameriky, ale proto s nimi koneckonců jezdíme na výpravy, aby se naučily přiložit ruku k dílu. Sobotu jsme věnovali hrám a krátkému výletu do okolních štol, v neděli nás Jura vzal na vycházku po památných místech, kde kdysi s Orionem začínal, a samozřejmě nás nezapomněl bohatě počastovat ze své nekonečné zásoby historek. Zpátky do Jakartovic se šlapalo o poznání lehčeji, a jelikož byla neděle, svezli jsme se až do Opavy příjemným vláčkem soukromé společnosti. Mladší děti za tuhle výpravu zaslouží pochvalu, jelikož byly celou dobu neuvěřitelně vzorné, starší a nejstarší za účinnou organizační pomoc.
Datum: 2014-10-17 · Klara
Letní tábor 20.7.-9.8.2014
Letošní tábor byl ve znamení několika změn – namísto poněkud už okoukaného starého tábořiště jsme si našli nové místo u Moravice mezi Kružberkem a Jánskými Koupelemi. Museli jsme dokoupit a dovyrobit nějaké vybavení, hangáry, stany apod. (někteří na tom strávili celé jaro – že, Juro). Díky tomu jsme ale nyní schopni postavit a provozovat táborovou základnu prakticky kdekoli.

Další novinkou byla účast Mláďat, sice jen na dva týdny místo tří, které na táboře strávili starší účastníci, ale i tak jsme byli zvědavi, jak to menší děti budou zvládat. Naštěstí jsme měli skvělou chůvu Jarku, která s přehledem stihla pomáhat dětem při složitějších úkonech sebeobsluhy, dohlížela, aby nechodily v mokrém oblečení a botách, asistovala při hledání ztracených věcí, laxnější jedince poháněla k dodržování osobní hygieny, a ještě naslouchala případným večerním steskům. Díky této vydatné „technické podpoře“ a také díky neobyčejnému pochopení, které vůči menším dětem projevovali ti starší, proběhla premiérová účast Mláďat hladce a všichni vydrželi až do konce.

Jak to tedy vlastně celé probíhalo? Po předvoji, který tři dny stavěl, co mu síly stačily, přijela první várka účastníků a tábor oficiálně začal. Po dvou dnech vyplněných ubytováváním, seznamováním s okolím a drobnými dodělávkami vyrazil Nerv s táborníky na dvojdeňák, který jim skoro celý propršel. Nastydnout se přesto nepodařilo nikomu. Po návratu se rozběhla etapovka, letos na téma Jurský park. Hledali jsme dinosaury a odlévali jejich stopy, luštili jejich DNA, vykopávali a sestavovali jejich kostry, sbírali v rezervaci dinosauří trus (za prudkého, teplého letního lijáku – pro mnohá Mláďata veliké překvapení, že se dá venku přežít i za deště), stříleli je uspávací střelou, prchali před nimi na člunech, při noční hře jsme se dokonce pokoušeli ukrást tyranosaurům vejce přímo z hnízda, hráli jsme si na dinosaury, co dokážou plivat jed (všichni skončili krásně popatlaní barevným slizem), atd. atd. Samozřejmě nechyběly tradiční akce jako orientační závod, lezení, výlety, táborové ohně, sportovní turnaje, noční přepad a další. Nemá smysl tady všechno dopodrobna popisovat, kdo zažil, ten ví, kdo nezažil, může vyzkoušet příště.

Navštívila nás i kontrola z krajské a republikové rady Asociace TOM – a výsledek? Byli jsme oceněni jako jeden z nejlépe postavených a fungujících táborů vůbec!

Celkově letošní tábor proběhl v pohodové, přátelské atmosféře – na konci sice všichni byli unavení, ale to k táboru patří a dětem ještě zbýval pořádný kus prázdnin na odpočinek.

Datum: 2014-10-16 · Klara
Jeseníky 6.-8.6.2014
Na tuhle výpravu jsme si půjčili loveckou chatu uprostřed jesenických lesů. Chvíli trvalo, než jsme ji vůbec našli, pak jsme se důkladně zapotili, než jsme k ní do svahu odvlekli všechny batohy, ale námaha se vyplatila. Dokonalý úkryt uprostřed divočiny, skoro jako někde v Kanadě. V sobotu jsme se v červnovém vedru vydrápali na Ovčárnu a prošli kaňon Bílé Opavy, potom za odměnu zastávka na zmrzku v Karlově Studánce. Zpátky jsme se nechali přiblížit autobusem a zbylých pár kilometrů pěšky, tentokrát naštěstí převážně s kopce. Všichni byli určitě rádi, když si konečně mohli sednout kolem večerního ohně. Na této výpravě proběhla jedna zvlášť významná událost: Hanka-Krtek po splnění nováčkovské zkoušky slavnostně složila oddílový slib, a stala se tak plnohodnotným členem oddílu Orion s právem nosit oddílový kroj. Doufejme, že její příklad budou brzy následovat další.
Datum: 2014-09-23 · Klara
3. výprava Mláďat Valšov 14.-15.6.2014
Valšovská výprava byla určena speciálně pro Mláďata a jejím smyslem bylo ověřit si před táborem, nakolik děti zvládnou odloučení od rodičů, cestování vlakem, spaní pod stanem, jídlo z ešusu, nepoztrácet svoje věci, a jiná „dobrodružství“ tábornického života. Zvolili jsme místo, které dobře známe, a vzali jsme s sebou pomocníky z Vlčat a Rangers, ale i tak jsme měli plné ruce práce s obstaráním základních nezbytností. Přesto se našel čas na drobné hry i na „orientační závod“ kolem louky. Mláďata dokázala, že se za rok strávený v Orionu něco naučila – při přesunech se chovala ukázněně, podle svých možností se snažila během celé výpravy postarat o sebe i pomoci ostatním, noc zvládla v klidu a pomalu se začala těšit na tábor.
Datum: 2014-09-23 · Klara
2. výprava Mláďat 26.-27.4.2014
Po zdařilé první výpravě jsme si tentokrát pro Mláďata vymysleli něco náročnějšího: přespání v klubovně jako součást přípravy na tábor. Sraz byl v sobotu po obědě a hned jsme vyrazili do divočiny. Pravda, jen do té malé hlučínské, ale i tam nás čekalo ledacos: prodírání se podrostem, průchod bažinou, hledání vhodného místa k dočasnému utáboření, příprava ohniště a dřeva, vaření čaje z toho, co nabídla okolní příroda, a samozřejmě hry, při kterých jsme zaměstnali jak hlavu (seznamování s mapou), tak tělo (pohybové hry na obratnost, vytrvalost, mrštnost…). Cestou zpátky jsme zmokli, ale jen málo. V klubovně si děti hned začaly nedočkavě rozbalovat spacáky, ale nejdřív bylo třeba připravit domluvenou večeři, rozvěsit mokré věci, mezitím nějaké drobné hry, hygiena a pak teprve do pelíšků, kytara na dobrou noc a konečně spát. Děti byly dostatečně unavené, aby spaly a ani si nevzpomněly, že nejsou doma ve svých postýlkách. Ráno po snídani a sbalení věcí jsme ještě na chvíli vyběhli na hřiště, a když se kolem desáté začali scházet rodiče, dětem se ani nechtělo domů.
Datum: 2014-05-13 · Klara
1. výprava Mláďat 22.3.2014
První jarní výprava letošního roku byla zároveň velkou událostí pro Mláďata: jejich první výprava vůbec! Na celý den! Bez maminky a tatínka! Rangers od klubovny zamířili do Darkoviček k bunkrům, Mláďata na opačnou stranu, podél Jasénky směrem ke Kravímu dolu. Odhady, že první hlad/žízeň/horko/zima/těžký batoh/bolavé nohy se dostaví nejpozději u cvičáku, se ukázaly jako přehnaně pesimistické. Mláďata vesele šlapala, snažila se sledovat trasu na mapce, a ještě si pod Jurovým vedením všímala jarních květin. Někteří si dokonce aspoň jednu zapamatovali. Kolem poledne jsme se rozložili na vyhřáté trávě u staré pískovny, pozorovali ještěrky, odhadovali vzdálenosti, zkoušeli obratnost a odvahu při šplhání po šikmých kmenech. Během další cesty jsme si v chatové osadě prohlédli opravdové totemy a vlídný majitel nám dokonce dovolil nakouknout do pravé trampské chaty. Pomalu se začínala hlásit únava, ale Kraví důl už byl blízko. Na místě děti zažily překvapení: špekáček se neopeče sám, je třeba nanosit dřevo, obstarat klacky, rozdělat oheň a pak trpělivě držet klacek a opékat. K ohni děti přistupovaly se značným respektem, některé dokonce i s obavami, na závěr ho ale označily za nejzajímavější událost celého dne. Kdo se nebál, mohl se mezitím vypravit do sklepa pro důkaz odvahy, a všichni prozkoumali veškerá nadzemní zákoutí chaty. Zpátky jsme šlapali jenom kousek a pak jsme měli zajištěný odvoz auty, protože pěší cesta až do Hlučína by na některá Mláďata přeci jen asi byla příliš. Stejně toho děti za celý den zvládly dost – však také byly řádně unaveny, nikdo ale nefňukal, takže pochvala patří všem.
Datum: 2014-03-31 · Klara
422. Jasení 28.2.-2.3.2014
Páteční večer inspirovaný známým filmem Šmejdi: tři týmy dostaly tři neznámé předměty technického rázu a měly vymyslet jejich název a k čemu slouží a připravit si prezentaci s cílem prodat je důvěřivým seniorům (vedoucím). Některá pojetí byla vskutku originální: detonátor na wafle, měřič kvality jídla, univerzální elektronický přístroj na dobíjení elektronických přístrojů… Nejzdařilejší výtvarné zpracování prezentací měl Cvrkův tým, zatímco jako vlezlí prodejci byli nedostižní Pepa se Suši (že by někdo po večerech sledoval teleshopping?).

Po večeři proběhlo první kolo turnaje v Člověče nezlob se.

Sobotní program byl v Nervově režii, tudíž zábavný a fyzicky náročný. Nejdřív nasbírat pár stovek šišek, potom v hustém lesním porostu na prudké stráni nahánět Tarzana a lovit od něj autogramy, pak vystopovat a identifikovat špiony ve vlastních řadách, odnosit šišky k chalupě pro potřeby odpoledních her. Po obědě běhací hry na zahradě, večer finále v Člověče.

V neděli dopoledne vybíjená, mírně poznamenaná únavou z předchozího dne.

Datum: 2014-03-07 · Klara
421. Holčovice 31.1.-2.2.2014
„Vnitřní“ část výpravy do Holčovic mívá jasný program: tělocvična a všechno, co se v ní dá podnikat. „Venkovní“ složka tentokrát měla za cíl ukázat dětem, že zimní příroda není nic, čeho by se musely bát, a že s řádným vybavením a při správném přístupu se i v zimě dá provádět ledacos. Díky pololetním prázdninám jsme mohli vyjet už v pátek ráno a měli jsme celé odpoledne na vycházku a hry v blízkém lese. V sobotu ráno všichni do plavek a do sněhu! Škoda, že ho nebylo víc. To překvapení, že bosé nohy na zmrzlé zemi studí, a ještě větší překvapení, že se to dá docela dobře vydržet. Jeden odvážlivec dokonce vyzkoušel únorovou řeku, že, Michale? Následky? Pouze a jedině dobrý pocit z překonání sebe sama. Během dne výšlap na kopec, tentokrát až na druhou, závětrnou stranu, protože pěkně fičelo. Našli jsme si chráněné místo na dočasnou základnu. Dva týmy Vlčat, dívčí a chlapecký, se pod Myfkovým dohledem cvičily v přípravě, rozdělávání a udržování ohně, zatímco vedoucí a ostatní Rangers chystali lesní běh, který měl prověřit odhodlání, odolnost, orientační schopnost, obratnost i sílu účastníků. Mnozí k němu nastupovali s obavami, když zjistili, že je nepovedou žádné fáborky, ale pouze nenápadné šipky z klacků, že je třeba dobře poslouchat a zapamatovat si slovní popis trasy, a navíc že se po cestě budou plnit různé úkoly. Ke cti všech je nutno říct, že nikdo nevzdal, všichni oběhli všechna stanoviště a úspěšně dorazili do cíle. Návrat do chalupy pojal každý po svém: někdo během, někdo válením sudů… Po důkladném pozdním obědě a chvilce odpočinku se v tělocvičně rozběhly míčové hry a posléze turnaj ve florbale. Po setmění ještě na chvíli ven zahrát si na ufony, pak upíři ve zhasnuté chalupě a zase tělocvična, dokud zbývaly síly. Pokračování v neděli. Všichni odjížděli spokojeni a všem Vlčatům, i těm, která jsou na hraně přechodu do Rangers, patří pomyslná medaile za statečnost při překonávání nesnází, které jim záludní vedoucí připravili. Ale to je koneckonců jeden z hlavních účelů života v oddíle: pod bezpečným dohledem se seznámit s různými náročnými situacemi, poznat, co to se mnou udělá, a být tak lépe připraven na překonávání překážek ve skutečném životě.
Datum: 2014-02-12 · Klara